Osobitě podaný průvodce moderním rodičovstvím
Hlavní myšlenkou knihy Abeceda moderního rodiče je radovat se z daru, kterým rodičovství je.
Autorka dává rodičům přesný návod, jak pochopit sama sebe, svoji roli v rodině i v širším společenství. Ať čtenář chce nebo ne, jako mávnutím proutku ho kniha vrací do dětství. Tímto „kouzlem“ si každý čtenář uvědomí otisky, kterými ho formovali jeho nejbližší, a bude chtít na ně navázat a snažit se vyhnout těm, které mu nebyly příjemné.
Autorka je zcela racionální a předává rodičům prostřednictvím této knihy přehledné a praktické rady a informace, které je posunou od trablů s výchovou k radosti z ní.
S výchovou a jejími úskalími se celoživotně setkáváme všichni. Nechť i pro vás je tato kniha přítelem a rádcem. Pokud ji budete číst pozorně a s pokorou, nemůže vás její poselství minout.
Anna Lukešová, psycholožka, autorka projektu MAMApsychologie, ředitelka nadačního fondu Protonového centra
O knize také napsali:
Petra Řehořková, majitelka estetické kliniky Petra Clinic:
Jako pro matku tří synů je pro mě kniha Kateřiny Cajthamlové rádcem i pomocníkem. Pomáhá mi hledat přístup k ostatním i k sobě samé. Ať se stane i vaším průvodcem v úskalích dnešního uhoněného životního stylu a návodem pro pěkné společné chvíle.
Igor Bukovský, lékař a autor:
, která otevře oči nejen rodičům a starým rodičům, ale každému, kdo si ji přečte, protože už je na čase, abychom se jako lidé měnili k lepšímu. Stereotypy „zděděného slovanského rodičovství“ generují zástupy zakomplexovaných, nezralých a závistivých mužů i žen. Kateřina Cajthamlová nabízí praktickou pomoc na pozitivní změnu v rodičovství, mezilidských vztazích a sebehodnocení každému, kdo o to stojí. Stojíte o takovou pozitivní změnu i vy?
Zuzana Štemprochová, matka, babička a manažerka celostátního zdravotnického projektu ORDINACE ROKU 2017
Křest knihy mediální tváře soutěžního projektu ORDINACE ROKU 2017, MUDr. Kateřiny Cajthamlové, se pro mne stal naprosto nezapomenutelným zážitkem. Výtisk jsem si odnesla i s věnováním: „Milé Zuzce pro zábavu a možná i inspiraci“. Po pár dnech mám přečtenou více než polovinu a musím dát za pravdu všem osloveným recenzentům. I já, jakožto matka dvou dospělých synů, nalézám v retrospektivním a kritickém zhodnocení jejich výchovy pozitivní přínos do dalšího života, a to zejména ve vztahu ke svým vnoučatům i k sobě samé. Ano, já stojím o pozitivní změnu.